baňkování podrobněji

29.03.2017

Prapůvodní baňkování se provádělo pomocí zvířecích rohů, které byly duté a používaly se na vysátí hnisu z ran a nežitů. (abcesů) popř. pomocí hliněných nádob (předchůdců dnešních skleněných baňek)

V Číně se baňkování používalo jako pomocná metoda v chirurgii.

Později se zjistilo, že podtlak baňky ulevuje i od dalších nemocí a tato metoda se rozvíjela jako samostatná a začala se používat ve vnitřním lékařství. (spolu s akupunkturou a fytoterapií)

Mezopotámie cca 3300 př.n.l

starověké Řecko a Řím

v Číně • 1. písemná zmínka Po-šu - (psané texty na hedvábí) z doby dynastie Chan 200př.n.l až 200n.l

Staré čínské rčení říká - " použij akupunkturu a baňkování, a nemoc je způli vyléčena"

staří Egypťané v díle Eberův papyrus cca 1550 př.n.l popisují baňkování a užití baňek při vyvolání krvácení a odstranění škodlivých látek z těla ven (jedů)

Galén (129-216n.l) antický lékař a filozof (také používal baňkování v každodenní praxi) razil myšlenku, že "nemoc je nepřirozený stav těla, který poškozuje funkci. Zdraví je stav v souladu s přírodou a předpoklad správné funkce těla"

"příroda dělá to co umí, aby napravila nepřirozený stav těla a navrátila zdraví. Úkolem lékaře je s ní spolupracovat. Jestliže pacient trpí chorobou, příroda bojuje aby překonala patogení činitele, a je li v tomto boji úspěšná, tak by jí lékař neměl překážet - dosl. nic nedělat. Pokud boj prohrává, lékař ji musí pomoci a činit to, co by sama učinila, kdyby mohla. Lékař tedy musí chránit to, co je dle přírody a odstranit to, co v souladu s ní není!"

V tomto se jeho pohled shodoval s učením starých číňanů. (TCM)

Nejčastější metodou užití baňek je metoda mokrá neboli krvavá, kdy dochází k naříznutí tkáně a vysátí určitého množství krve - toto se používalo jako alternativa k pouštění žilou či přikládání pijavic. Dnes se baňkování použvá spíše suché - tedy bez zásahu do tkání. (v evropě, jinak je velmi rozšířené baňkování krvavé - viz hijama )

Paracelsus (1493-1541) popisuje baňkování takto - "Kde příroda tvořila bolest, tam se nahromadily škodlivé látky. Pokud není příroda sama schopná je vyprázdit, tam nastupuje lékař a musí na tomto místě udělat otvor , aby jí šel na pomoc(přírodě)" tedy pokud je někde bolestivé a zduřelé místo, oteklé a zanícené - to místo nařízneme a baňkou vysajeme škodlivinu a tím ulevíme tělu a imunitnímu systému.

"Kde je v zádech bolest, tam se baňkuje" (Kuning von Odenwald)

Účinky baňkování

vliv na krev - baňkování reguluje tok krve, její městnání v tkáních.

Ovlivňuje oběhový systém, tok lymfy. Následkem podtlaku se zlepšuje krevní oběh v tepnách a žilách, dochází přitom ke vzniku drobných hematomů - modřin. Můžeme tak zmírnit kongesci - překrvení či městnání, usnadnit tok krve a zabránit zánětlivé extravazaci (úniku krve mimo přirozené cesty) v hlouběji uložených tkáních.

Zlepšení toku krve se zdá jako nejdůležitější účinek této metody, která se dá velmi úspěšně použít při ošetřování zatvrdlých arterií, zmrzlých ramen atd...

Je zde i předpoklad, že baňkování může mít vliv na změnu složení krve - zvýšení červených a bílých krvinek a vyrovnání hodnot pH krve.

vliv na kůži - baňkování skrze působení mírného tahu se zrychluje tkáňový metabolismus v kůži, reguluje se činnost potních a mazových žlázek i kožního dýchání a zvyšuje se přísun živin ke tkáním. Dalším důležitým jevem je podpora regenerace kůže a zvýšení její odolnosti vůči různým škodlivým činitelům.

vliv na svaly - tah, jenž vyvíjí přisátá baňka stimuluje kožní kapiláry, což aktivuje funkci krevních cév ve svalech. Rozšíření cév ve svalech usnadňuje průtok krve - odstraňuje místní stázu a hromadění krve ve svalu - čímž dochází k významnému zlepšení bolestivých blokád svalů a kloubů - např. u zmrzlého ramene. Mimo jiné se upravuje i lymfatický oběh.

vliv na klouby - jedna z indikací vhodná k baňkování je chronický revmatismus. Pozitivně se ovlivňuje prokrvení kloubů a zvyšuje se sekrece synoviální tekutiny. Baňkováním se ovlivňují i svalové spasmy v okolí postiženého kloubu.

vliv na zažívací ústrojí - pacienti často po baňkování pociťují hlad - pokud působíme na body umístěné na břiše, tak stimulujeme vnitřní orgány, zlepšujeme střevní peristatiku a sekreci a kvalitu trávicích štáv - a tím i samotné trávení a vstřebávání živin.

vliv na nervový systém - Baňkování stimuluje senzitivní kožní nervy - při ošetřování zad dochází k přímému ovliňování spinálních a parasympatických nervů (při ošetřování střední linie zad) a působí i na sympatickou inervaci orgánů . Tedy baňkování působí na úrovni autonomního nervového systému a na orgány a tkáně jím přímo řízené.

• Baňkování prostřednictvím místních a celkových účinků posiluje přirozenou obranyschopnost organismu a povzbuzuje jeho vlastní regenerační schopnosti.

(zdroj - volně použito z Ilkay Zihni Chirali - Baňkování v tradiční čínské medicíně 

častá souvislost poruch fce vnitřních orgánů a změny v hybnosti páteře a svalového korzetu ( Lewit, Rychlíková)

záněty v oblasti hrdla, mandlí, vleklé tonzilitidy - velmi často nalezneme změnu či blokádu v oblasti C0/1, zvýšené napětí ve svalech záhlaví - suboxipitální extenzory

plíce a pohrudnice - zvýšené napětí svalu kápovitého/kápového - m. Trapezius

  1. levator scapulae - zvedač lopatky, mn. Scaleni - dolní fixátory lopatek, velmi časté je zkácení prsních svalů - (ramena jakoby dopředu, zavírání hrudního koše) - m. Pectoralis major, horní typ dýchání -tzv. podkličkový - pod kliční kostí, tuhost a blokády žeber (1-4) a klíčku, blokády Cth přechodu.

srdce - blokády mezi Th3-5, Cth přechodu, blokáda 3-5 žebra vlevo, zvýšené napětí vzpřimovačů páteře mezi Th4-8, více vlevo, napětí a tuhost prsního svalu vlevo, horní typ dýchání

žaludek a dvanácterník - blokády Th4-8, maximum okolo Th5/6, blokády hlavových kloubů s posunek do SakroIliakálního skloubení - SI - křížokyčelní kloub

zvýšený tonus napřimovačů páteře okolo Th5-9, zvýšený tonus břišních svalů vpravo

játra a žlučník - blokády v oblasti Th6-8, bolest často vyzařuje do pravého ramene, tomu odpovídá zvýšené napští v oblasti C4, zvýšené napětí v oblasti pravého trapézu a vzpřimovačů páteře vpravo

ledviny - typická je bolest v kříži, blokády nalézáme v posledních žebrech a přechodu ThL. Zvýšené napětí nalézáme ve vzpřimovačích páteře a čtyřhlavém bederním (m.quadratus lumborum) m.piriformis - hruškový sval a na abduktorech (přitahovačých) kyčelního kloubu. Naopak snížené napětí se dá nalézt v oblasti břišních a hýždových svalů. (možno porovnat s metodou Ludmily Mojžíšové)

gynekologické poruchy - bolesti v podbřišku a křížích, patrné funkční poruchy v oblasti malé pánve

m.psoas - je uložen v dutině břišní, jeho napětí je spojováno s potížemi v oblasti bederní páteře a křížů (spasmus m. Quadratus lumborum - čtyřhlavý sval bederní) může napodobit mnohé břišní útvary - vzhledem k anatomickému uložení. Může také napodobovat žlučníkové potíže

(Zdeněk Šos - baňkování a moxování pro maséry)

náhled tabulky projekcí patologických bolestivých změn na kůži a podkoží dle

Johann Abele - Baňkování, osvedčená metoda léčby

Vniřní orgány a projekce reflexních změn:

srdce

Zóna hlavy C3 a C4 vlevo, C8 až Th 9 vpředu a vzadu

aorta

C3 aC4 vlevo, C8 (míšní nerv, ne obratel) a Th6 vpředu oboustraně

Pravá plíce a pohrudnice

C3 a C4 vpravo, Th2 až Th9 vpravo, vpředu a vzadu

Levá plíce a pohrudnice

C3-C4 vlevo -//- vlevo

jícen

Th3-Th 5 vpředu oboustraně

žaludek

Zóna hlavy, C3-C4 vlevo, Th5-Th9 -vzadu,vpředu, vlevo

dvanáctník

C3-C4 vpravo, TH8-Th10 vpředu, vzadu a vpravo

Játra a žlučník

Zóna čela nad pravým obočím, C3-C4 vpravo, Th6-Th10 vpředu,vzadu, vpravo

Slinivka břišní

C4, Th7-Th9, vpředu, vzadu a vlevo

slezina

C4, C3 zóna hlavy, Th 7-11 vpředu, vzadu a vpravo

konečník

L4 až S5 vlevo

děloha

Th12-L4 vpředu, vzadu a oboustraně

ledvina

C4, Th 9 - L2

Jako velmi důležitý segment se udává C4 - kde se dají nalézt vedlejší projedkce všech orgánů - tedy se doporučuje vždy zkontrolovat tento segment u všech onemocnění a potíží.

Příprava k baňkování - pohmat zad

Pokud prohmatáme záda nemocného, můžeme narazit na místa bolestivá, tvrdá, kůže zde jinak lepí na prsty či vytváří odpor. Můžou zde být i místa s jinou teplotou, strukturou, či místa vlhčí až více zpocená - to vždy ukazuje na rozličnou úrověn podráždění autonomního nervového systému.

Na tyto místa se s ohledem k projekcím orgánů či struktur zaměříme, s přihlédnutím k problémům "pacienta" 

Každý vnitřní orgán má přiřazenou kožní či podkožní oblast či zónu na zádech.

(viscero-kutánní spoje, reflexní oblouky, Headovy zóny atd....)

Základní dělení při baňkování

tzv: suché - tedy prosté přiložení baňky na určitou zónu

tzv: mokré či krvavé - kůže se naruší čepelkou či kladívkem švestkového květu a vypustí se přebytečná krev podtlakem do baňky... - toto patří do rukou lékařů, laik by neměl porušovat integritu kůže

další dělení dle požadovaného účinku

• baňkování tonizační, budivé či doplňující - úkolem baňky je podpořit oslabené funce, snížené dráždění či nedokrvenost zóny - používá se u stavů vyčerpání, oslabených, starých či mladých osob či tam, kde je slabost, snížená funkce a neduživost....

• baňkování střední - též doplňující, povzbuzující - baňka se více přisaje

• baňkování sedativní, vypouštěcí, uklidňující či drénující - používá se tam, kde je nadbytek funkce, překrvení či u osob silných a robusních

baňková masáž - dělí se na povzbuzující - tedy lehký přítlak baňky

  • či na sedativní, vypouštěcí - silnější přítlak baňky, silná manipulace s baňkou

  • • sedativní - baňka je silně přisáta, pohybujeme pomalu - tak aby baňka vytlačovala krev mimo místo vyššího dráždění - do periferie či rychlé pohybování silně přisátou baňkou - podobné jako guasha, dělají se typické fialové pruhy - velmi silný drenážní způsob.

    • tonizační - baňka je slabě přisáta, jezdíme pomaleji, klademe důraz na techniku

  • či jezdíme baňkou rychle, rázně a rytmicky - prokrvujeme svaly a pokožku - barva kůže pouze do červena ( nikdy ne dofialova, to se pak jedná o sedativní techniku) rychlá aplikace - tj do 5 minut celá záda

kontraindikace k baňkování -

silné bolestivé stavy neznámé příčiny a bez lékařské diagnosy

krvácivé poruchy, těhotenství (břicho a oblast křížů, silné baňkování trapézů)

obecně nádory - nad místem nádoru nebaňkovat, opatrnosti je nutné i v blízkém okolí

opilost, vyhladovění, kožní choroby, vyhýbáme se místům se znaménky - nesmí vyčnívat, akutní horečnaté stavy, stavy silné vyčerpanosti, pokud nevíme a nejsme si jistí, raději nebaňkovat!

Indikace k baňkování

jako regenerační a relaxační techniku u zdravých osob, bolesti svalů z namožení a únavy, předsportovní příprava jako povzbuzující "masáž" - rychlé, bleskové a tonizační baňkování

Doporučená literatura 

Johann Abele: Baňkování, osvědčená metoda léčby

Zdeněk Šos: Baňkování a moxování pro maséry

Hedwig Pietrowski-Manz: léčení baňkováním

Z. Chirali: Baňkování v tradiční čínské medicíně